ETIKA HERCE

“První podmínkou předpracovního stavu je dodržení zásady: Miluj umění v sobě, nikoli sebe v umění. Proto především pečujte o to, aby se vašemu umění dobře v divadle dařilo.

Do divadla nelze vcházet se zablácenýma nohama. Bláto, prach setřeste na prahu, galoše odložte v předsíni spolu se všemi drobnými starostmi, mrzutostmi, nepříjemnostmi, které kazí život a odvracejí pozornost od divadla. Odplivněte si dřív, než vstoupíte do divadla, a pak už si zakažte plivat do všech koutů.

Jednou provždy musíte pochopit, že roztahovat před lidmi své špinavé prádlo je nekulturní, že to poukazuje na nedostatek sebevlády, nevážnost k okolí, egoismus, nevychovanost, špatné zvyky. Jednou provždy si musíte odepřít bručet a brečet nad sebou. Ve společnosti je slučno se usmívat. Plač a truchli si doma, nebo jsi-li sám, mezi lidmi bud’ bodrý, veselý, milý.

Myslete trochu víc na druhé a min’ na sebe. Starejte se o společnou náladu a o společné dílo, a tehdy i vám bude dobře. Bude-li káždý vnášet do divadla bodré pocity, tu i ten nejčernější melancholik se vyléčí.

Od každého možno něco získat a mnohé poznat. K tomu cíli je třeba se sám naučit přijímat to, co je prospěšné a důležité. Proto nevrtošte, nechte zbytečného kritisování, a pozorněji se zahled’te do toho, co vám poskytují. Nutno si umět vybrat to užitečné.

Přejímat chyby je snadné, přednosti – těžké.

Zdržení jen jediného člena znamená poruchu. Budou-li všichni chodit pozdě, tu pracovní čas padne nikoli na práci, ale na čekání. Výsledkem bude zlost a špatná nálada, při níž nelze pracovat.

Ohromná většina herců má naprosto mylný poměr ke zkouškám. Jsou přesvědčení, že jen na zkouškách je nutno pracovat, doma pak možno odpočívat. To není správné. Na zkouškách se jen objasní to, co je nutno vypracovat doma.

Tvoří všichni, pomáhajíce si současně navzájem, a jsou-ce závislí jeden na druhém. Jestli všichni zachovávají přesně své kolektivní povinnosti a přicházejí na zkoušku připraveni, vzniká skvostná atmosféra, která povzbuzuje a rozjařuje. Tehdy se tvůrčí práce daří, nebot’ si všichni pomáhají.”

 

Stanislavskij